Get Adobe Flash player
Třídit články:
EET
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
Adresa:

Auto Dorda s.r.o.
ul. Žitavská 3112
470 01 Česká Lípa

servis vozů:
servis@dorda.cz
sklad náhradních dílů:
sklad@dorda.cz
prodej vozů:
prodej@dorda.cz

Vypadá opravdu dravě. Nečekali jsme od něj moc, když jsme mysleli, že bude i tak nějak jezdit?

 

Letošní salva novinek u Hyundaie dává spojení modelová ofenziva novou dimenzi. V první polovině roku přišly modely Genesis Coupé, Veloster, i40 a Elantra. A to Hyundai v Evropě otálí s příchodem malého Accentu, velkého Grandeuru, limuzíny Equus a ještě ani přesně nevíme, jaké novinky nás čekají v závěru roku.

Ze všech modelů ale jednoznačně nad všechny vyčnívá jediný – kupé Veloster, které nabízí neobvyklou kombinaci tří bočních a jedněch zadních dveří. Pod kapotou navíc pracuje moderní motor 1,6 GDI (103 kW, bez turba) a k tomu se přidává atraktivní paleta laků. Kromě testované zářivě zelené je na výběr například stejně výrazná oranžová metalíza nebo klasická červená a žlutá.

Očekávání jsou vysoká a podporuje je i cenovka těsně pod půl milionem korun. Veloster je tedy levnější než nejbližší konkurent VW Scirocco, ale také stojí méně než nepřímý předchůdce Hyundai Coupé. Co dokáže nabídnout za těchto počátečních podmínek?

Design – hledání nové formy

Původní koncept Veloster spatřil světlo světa už před čtyřmi lety. Od té doby se změnily prakticky všechny detaily, základní myšlenka i proporce ale zůstávají.

K tomu se přidává atypické řešení, kdy na levé straně auta najdeme jedny delší boční dveře a na pravé dvojici kratších. V současné automobilové produkci něco podobného zkouší jen Mini Clubman.

Hyundai ale experimentuje i v dalších oblastech. Samotná příď je sice extrémně dravá, ale ve srovnání s ostatními partiemi působí ještě v zásadě konvenčně. I černé sloupky čelního skla jsou dnes relativně obvyklým prvkem, u Velosteru navozuje pás prosklení podobný dojem jako u Saabů.

Revolucí je ale spojení prosklené střechy a okna dveří zavazadlového prostoru do jednoho celku. Tato část je zřetelně ohraničena a kromě zalomení u nízko umístěného zadního spoileru tvoří zcela plynulou linii. Samozřejmě ne vše je prosklené, nad zadními sedadly se nachází výztuha střechy a křídlo zase představuje příčku, mírně omezující výhled vzad.

Záď efektně odbourává C sloupky, blatníky přímo přechází do střechy, což zdůrazňují i vysoko umístěné zadní svítilny a vysoká nakládací hrana zavazadlového prostoru (83 cm nad zemí). Zaujmou ale i disky kol, které mají pásky lakované v barvě karoserie.

Několik designových prvků je však vysloveně samoúčelných, až kontraproduktivních. Zářezy v nárazníku pod předními světly určitě nepomohou aerodynamice. Otvory v kapotě by u přeplňované verze mohly pomáhat chlazení, zde jsou ale zaslepeny, a tak jsou maximálně důvodem k posměchu.

Celkový dojem je přesto maximálně pozitivní. Veloster rozhodně není krásný v pravém slova smyslu, ale dokáže zaujmout prakticky každého. Nejlepší důkaz? V kolonách nás ostatní řidiči pouštěli před sebe, aby si auto mohli prohlédnout za všech stran.

Interiér – více méně konvenční

U auta s tak extravagantní karoserií může překvapit, nakolik je jeho interiér podobný jiným Hyundaiům. Některé díly přímo poznáváme, například univerzální tlačítka stahování oken nebo řadicí páku z ix20, další se alespoň svým tvarem a ergonomií podobají ostatním modelům z produkce korejské značky. Je jen na vás, jestli se vám konzervativnější přístup zdá zbytečný, nebo vám naopak bude vyhovovat…

Jedinou výraznější extravagancí (pomíjíme-li dveřní asymetrií a tvar prosklení střechy) je tlačítko pro startování motoru před řadicí pákou. Novinkou proti ostatním Hyundaiům jsou také čtyřúhelníková madla v předních dveřích a na středovém tunelu – zde je jasná inspirace Volkswagenem Scirocco.

Vnitřním prostorem a výhledem dozadu Veloster nijak neoslní, vzhledem k tvarům karoserie ale asi málokdo očekával něco jiného (však zadní okno má na výšku jen 22 cm, parkovací kamera přijde opravdu vhod). Naopak poměrně solidní boční vedení především v oblasti beder jsme považovali jaksi za samozřejmost. Dokonce by neuškodilo i těsnější sevření, ale to by pak zase nesouhlasily silnější postavy.

Dozadu se ani pomocnými dveřmi nenastupuje úplně hravě – tvar karoserie a vstupní otvor jsou prostě jiného žánru než u běžného hatchbacku. Když ale máte do 170 cm, uvelebíte se na zadním sedadle vcelku pohodlně. Problémem (i když očekávatelným) je prostor pro hlavu. Naměřili jsme sice nad sedákem plných 90 cm, může za to ale chytrá finta. Zadní pasažér má totiž hlavu zastrčenou pod sklem dveří zavazadlového prostoru, které se v této části nachází výš než samotný strop.

Podvozek – lze dostat z minima maximum?

Rozvor 2,65 metru a kola v rozích karoserie – to vypadá lákavě. Hyundai se ale nenápadně chystá na příchod nové generace i30 a právě Veloster (i sedan Elantra) už podle našich informací jezdí na jeho podvozku. Hlavní změnou je přechod od složitější zadní víceprvkové nápravy ke klikové s dvojicí podélných ramen spojených torní příčkou. Vpředu zůstává obvyklý MacPherson.

Inu, podvozkáři neměli s takovým základem lehkou práci a jejich úsilí jim ještě zkomplikovalo použití 18palcových kol. Zvolené nastavení je proto jednoduchý, ale také levný a nikterak rafinovaný kompromis – tuhé tlumiče mají zamezovat výraznějším náklonům a jako kompenzace slouží měkké uložení náprav.

Výsledkem je ovšem chování, které nekoresponduje se sportovním vzhledem. Veloster prostě jezdí jako obyčejný levný hatchback – je tvrdý, větší nerovnosti nedokáže utlumit a při rychlejší jízdě působí mimo zcela hladký asfalt rozevlátě. A i na hladké silnici si při prudkém trhnutí volantem zaplave. Když si chcete jízdu užít, velmi brzy vás odradí odskakující zadní náprava a vlnící se příď. Co na tom, že má Veloster za všech okolností daleko k nedotáčivosti.

Jaký z toho plyne závěr? Co naznačil interiér, to podvozek jen potvrzuje. Veloster není nijak výjimečný sportovní stroj, zákazníky má lákat jen na svůj extravagantní kabát.

Motor – přímovstřikový univerzál

Agregát 1,6 GDI debutoval v SUV ix35. V kompaktním teréňáku nás navnadil, ještě kompaktnější kupé mu ale pohříchu nedává příliš možností vyniknout. Dlouhé převody prakticky znemožňují vytěžit potenciál motoru a jeho 103 kW a 167 Nm s Velosterem má dost práce, navzdory umírněné hmotnosti 1311 kg a faktu, že se jedná o nejsilnější atmosférickou šestnáctistovku na trhu.

Gédéíčko se navíc i přes příděl moderních technologií vyznačuje značně univerzálním nastavením – jede hezky odspodu, ve středních otáčkách pěkně táhne a při neustávajícím tlaku na plynový pedál se ručička otáčkoměru nebrání dotknout sedmičky. Na běžnou jízdu ideální setup, na cokoliv jiného se ale motor příliš nehodí.

Smysl tomu dává až pohled na palubní počítač. Ve 130 km/h motor točí na šestý převodový stupeň 3400 min-1 a spotřebovává 7,5 l/100 km. Zpomalení na 100 km/h srazí otáčky na 2600 min-1 a spotřeba paliva klesne na 5,2 l/100 km. Hodnoty jsou to přitom zcela reálné, v celkovém průměru jsme totiž jezdili za 7 litrů. Mimo město se lze dlouhodobě držet na 6 litrech, vinou velkých kol a dalších faktorů to už o moc úsporněji nejde. Naopak ani při snaze o dynamickou jízdu se motoru nechce pálit víc než nějakých 8-9 litrů na 100 km.

Ovšem dynamická jízda vás nejspíš příliš bavit nebude. Kromě nastavení podvozku a dlouhých převodů je dalším proti naprosto nezajímavý zvuk. Středem vyvedený výfuk žádné výrazné frekvence nevyloudí, místo toho je slyšet samotný agregát – Hyundai jednoduše nedokázal (nebo snad ani nechtěl?) odlišit projev Velosteru od např. takové ix20. Nakonec i třeba tak nesportovní auto, jakým je Fiat Linea, má lepší zvuk než Veloster.

Závěr

Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že Veloster není dobrým autem. Myslíme si ale, že Hyundai nic nepokazil ani nevědomě nezanedbal. Pokud mělo být smyslem tohoto auta nabídnout naprosto mainstreamovou techniku v co nejextravagantnějším balení, pak je mise splněna.

Nedostatky na straně užitných vlastností dokáže bohatě vynahradit design. Pak je jen otázkou, zda je zákazník za takové auto (byť ve velmi bohaté výbavě) ochoten platit částku okolo půl milionu korun.

A sportovněji zaměření řidiči po dnešním testu ví, že Veloster je z jiného těsta, než na co vypadá.

Plusy

  • – Výrazný design
  • – Odvaha zkoušet nová řešení
  • – Vyrovnaná spotřeba paliva, odpovídá továrním údajům
  • – Výhled vpřed
  • – Bohatá základní výbava

Minusy

  • – Nekomfortní odpružení
  • – Odskakující zadní náprava
  • – Nevýrazný projev motoru
  • – Málo přesvědčivé jízdní výkony
  • – Dlouhé převody

Cena v základní výbavě: 499 990,- Kč

Cena v testované výbavě: 583 990,- Kč

Základní výbava:

Přední mlhovky, LED světla pro denní svícení, ESP, šest airbagů, kůží potažený volant (nastavitelný ve dvou osách), palubní počítač, vyhřívání předních sedadel, tempomat, zadní parkovací senzory, 18palcová kola, chromované kliky dveří, bezklíčový vstup, automatická klimatizace, kombinované čalounění látka/kůže a další.

Výbava testovaného vozu:

Metalický lak (13.000,-), panoramatické střešní okno (25.000,-), paket Plus – zadní parkovací kamera, navigace, Bluetooth, Premium Sound se subwooferem, el. sedadlo řidiče, el. sklopná zrcátka (46.000,-).

zdroj:

Lukáš Vaverka
převzato z news.auto.cz